Dary Sibiře: badán

Kapitola o tom, jak se skutečný sibiřský obr štědře dělí o svou sílu se všemi, kdo znají a respektují jeho tajemství…

O sibiřských bylinách by se dalo vyprávět donekonečna a dnes se zaměříme na jednu z nejmohutnějších a nejvýraznějších z nich – badán neboli bergenii tlustolistou. Není to jen obyčejná bylina, ale skutečný symbol odolnosti, který zdobí drsnou horskou krajinu.

Jeho povahu nejlépe pochopíte, když si představíte sibiřský les na podzim. Stromy už shodily listí, tráva zežloutla a ve vzduchu je cítit chlad. A najednou uprostřed této šedohnědé krajiny spatříte velké, jako nalakované listy, které září karmínovou a fialovou barvou. To je badán: neuvadá, ale proměňuje se a zůstává stálezeleným strážcem sibiřských skal.

Zázrak na skalách

Bergenie tlustolistá (lat. Bergenia crassifolia) je vytrvalá bylina. Její listy jsou velké (dosahují průměru až 30–35 cm), široce vejčité, kožovité a vyrůstají v husté přízemní růžici. Pod sněhem přezimují zelené, aby na jaře jako první přivítaly slunce. Vydrží dva až tři roky a během této doby mění svou barvu. V létě jsou tmavě zelené, ale už na přelomu srpna a září začínají červenat jejich výrazné žilky i okraje. Postupně se pak karmínová barva rozlije po celé listové čepeli a vytváří působivou podívanou.

Od dubna do června badán nabízí druhý zázrak – kvetení. Ze středu růžice vyrůstá růžovočervený stonek vysoký až 60 cm, korunovaný chocholičnatým květenstvím. Na něm rozkvétají drobné zvonkovité květy v odstínech od jemně růžové přes sytě malinovou až po bílou. Koncem léta dozrávají plody – suché tobolky s množstvím černých semen.

Bergenie tlustolistá je na Sibiři velmi rozšířená. Roste na Altaji, v Sajanech, v Předbajkalí a Zabajkalí i v horách Jakutska a Tuvy. Jeho přirozeným prostředím jsou hory. Roste na skalách, kamenitých sutích, starých morénách i v jehličnatých lesích. Badán je přitom nenáročný – je mrazuvzdorný a dobře prospívá téměř v každé půdě, dokonce i v chudých a těžkých jílovitých půdách. Je to skutečný otužilec a průkopník kamenitých stanovišť.

Tajemství jména

Podle jedné z výkladových teorií má slovo „badán“ staroruské kořeny a znamená „brnění“. Oficiální latinský název Bergenia dal rostlině v roce 1794 německý botanik Konrad Moench na počest jiného významného německého botanika a lékaře Karla Augusta von Bergena. Ve vědeckých kruzích se však o badánu dozvěděli už dříve. V roce 1760 byl Carlu Linnému z Petrohradu zaslán dosud neznámý sibiřský druh. Bez dlouhého váhání ji pojmenoval lomikámen tlustolistý (Saxifraga crassifolia) a pod tímto názvem byla rostlina po dlouhou dobu známá. Později, když byl badán vyčleněn do samostatného rodu, získal přednost název, který mu dal Moench.

V různých koutech světa získal badán řadu lidových názvů. Ve Velké Británii se mu pro charakteristický tvar listů s oblibou říká sloní uši. Na Sibiři a na Dálném východě je badán odedávna spojen s čajovou tradicí: připravuje se z něj čigirský neboli mongolský čaj. Místní obyvatelé po staletí zalévali přezimované listy horkou vodou a připravovali z nich aromatický léčivý nápoj.

Chemická pokladnice

Největším bohatstvím badánu jsou třísloviny (taniny). Obsahem tříslovin patří mezi světové rekordmany! V oddencích tvoří třísloviny 15 až 27 % obsahu, vysoký je však jejich podíl i v listech, kde dosahuje 10 až 23 %.

Druhou významnou účinnou látkou je arbutin. Jde o organickou sloučeninu a silné přírodní antiseptikum. V listech badánu dosahuje obsah arbutinu až 22 %!

Kromě toho badán obsahuje:

• izokumarin bergenin, glukóza, sacharóza, škrob (v oddencích);
• fytoncidy, vitamín C (kyselina askorbová), flavonoidy (rutin, kvercetin), fenolové kyseliny (kyselina gallová, kyselina chlorogenová) a také důležité stopové prvky – mangan, železo a měď (v listech).

Léčivá síla: příznivé účinky na tělo

Díky svému složení zaujímá badán odedávna významné místo v lidovém léčitelství i v tradiční tibetské a čínské medicíně. Přípravky na jeho bázi (nejčastěji z oddenků, méně často z listů) mají silné protizánětlivé, antimikrobiální, hemostatické a stahující účinky.

Takto léčivá síla badánu prospívá lidskému tělu:

Pro správnou činnost srdce a cév
Badán pomáhá stabilizovat krevní tlak a posiluje stěny kapilár i cév.

Pro správnou činnost trávicího traktu
Odvary a extrakty z badánu jsou nepostradatelné při kolitidách, neinfekčních enterokolitidách a úplavici. Jejich stahující účinky pomáhají upravit stolici a zmírnit zánět sliznice.

Pro ženskou vitalitu
Badán se používá při silném menstruačním krvácení, zejména pokud souvisí se záněty, při děložních myomech a ke zmírnění krvácení po porodu nebo po potratu. Někdy se používá také k vaginálním výplachům.

Ve stomatologii
Výplachy úst nálevem z badánu pomáhají zmírnit zánět dásní, posilují je a omezují jejich krvácení.

K léčbě ran a pohmožděnin
Obklady z odvaru badánu podporují hojení ran a vředů, přispívají k rychlejšímu vstřebávání hematomů a urychlují hojení.

Pro dýchací soustavu
Používá se při léčbě tuberkulózy, zápalu plic, akutních respiračních infekcí, laryngitidy a černého kašle jako protizánětlivý prostředek a prostředek ke snižování horečky.

Slyšeli jste už někdy o badánu – skutečně pozoruhodném daru sibiřské země?