Dary Sibiře: komonice

Kapitola o tom, jak se rostlina, požehnaná samotnou přírodou, stává zdrojem posílení tělesné i duševní síly člověka...

Pokračujme v naší cestě rozlehlou Sibiří a poznávejme její jedinečné byliny a rostliny. Dnes si budeme povídat o komonici. V létě rozkvétá zlatými květy jako by se země dotkly drobné jiskřičky slunce, které lákají pohledy i srdce. Komonice však není jen krásnou ozdobou luk, skrývá v sobě mnoho léčivých sil, které milují včely i znalci léčivých bylin.

O komonici se vypráví několik legend, všechny ji spojují se sluncem. V dávných dobách lidé věřili, že komonice u domu přináší rodině teplo, hojnost a štěstí.

Živé zlato přírody

Komonice (lat. Melilotus) je bylina z čeledi bobovitých, vysoká až 1–1,5 m, s rozvětveným kořenem. Listy komonice jsou zpeřené s jemnými lístky, stonky vzpřímené a elegantně větvené. Květy jsou drobné, seskupené v dlouhé a úzké volné květenství, převislé, žluté nebo bílé barvy. Komonice upřednostňuje slunná místa a vlhkou půdu, a najdeme ji podél cest, na mezích, neudržovaných plochách či v lomech.

V Sibiři najdeme dva druhy komonice: bílá a lékařská. Bílá komonice se vyznačuje jemnou vůní a velkými bílými květy – využívá se jak v zemědělství, tak v medicíně. Lékařská komonice září žlutými květy s bohatou vůní a nachází široké využití při léčbě různých zdravotních potíží.

Latinské jméno komonice Melilotus lze přeložit jako „medová pícnina". A skutečně: komonice patří mezi nejznámější medonosné rostliny. Díky tomu, že kvete až dva měsíce a po posečení dokáže znovu rozkvést, je komonice pro včely skutečným pokladem. Jak říkají včelaři, z hektaru porostlého komonicí se dá získat až 300 kg skvostného medu! Barva medu se také liší: z lékařské komonice vzniká světle jantarový, téměř průhledný med, zatímco z bílé komonice je med bílý. Komonice se používá nejen jako pícnina, ale také k obohacení půdy: drobné hrudky na jejích kořenech obsahují bakterie, které vážou dusík a zásobují půdu životodárným dusíkem.

Ruský název „donnik" pochází ze slova „donnaja" (starý název dny, tedy dnavé nemoci), což odkazuje na léčivé vlastnosti rostliny.

Léčitel z luk: tajemné síly komonice

O léčivých vlastnostech komonice se psalo již ve starověkém Řecku, dnes její prospěšné účinky uznává i moderní medicína. Sušená lékařská komonice slouží k přípravě odvarů, nálevů, extraktů i čajů a pomáhá při potížích se srdcem, dýcháním, hormony, močovým ústrojím i trávicím traktem.

Hlavní aktivní látkou komonice je kumarin. Jeho klíčová síla spočívá v podpoře tekutosti krve a prevenci tvorby sraženin, což výrazně zlepšuje mikrocirkulaci a zásobení tkání živinami. Navíc podporuje rozšiřování koronárních cév, což prospívá srdci a cévám. Navíc působí jako účinný prostředek proti zánětům, křečím a bakteriím.

Díky svému složení komonice příznivě působí na nervový a srdečně-cévní systém, upravuje krevní tlak, podporuje prokrvení mozku, zlepšuje paměť, zvyšuje pozornost a zmírňuje projevy zánětů. Listy a květy komonice jsou bohaté na třísloviny, glykozid cimarín, kyselinu kumarovou, dikumarol, melilotin, cholin, allantoin, vitamíny C a E, karoten, éterický olej a sliz.

Dnes nachází komonice uplatnění při nejrůznějších zdravotních potížích:

• jako uklidňující prostředek při nespavosti;
• jako prostředek uvolňující křeče při migréně, ischemické chorobě srdeční a ateroskleróze;
• při zánětech dýchacích cest;
• při bolestech kloubů a svalů;
• při potížích s křečovými žilami;
• při zánětech kůže a měkkých tkání.

Stejně jako mnoho sibiřských rostlin lze i extrakt z bílého komonice nalézt ve složení mnoha produktů.

Balzám obsahující koncentrovaný komplex aktivních rostlinných složek pomáhá zmírnit nepohodlí, snižuje křeče a svalové napětí, podporuje odbourávání únavy po fyzické zátěži a má výrazný protizánětlivý účinek.

Věděli jste, že zázračná komonice skrývá tolik rozmanitých léčivých vlastností?