Přírodní rezervace na Sibiři. 1. část
Kapitola o tom, kolik zajímavostí se nachází ve zvláště chráněných oblastech Sibiře, kde žije příroda...
Nejčistší vzduch, kterého se po opuštění města nedá nabažit, majestátní hory – jako velikáni, lákají svou krásou, údolí jehličnatých lesů, koberce smíšených bylin, zářivě tyrkysová horská jezera s odrážejícími se vrcholky horských štítů a ticho, které dekoruje zpěv řek, vodopádů a ptačích hlasů... To vše jsou přírodní rezervace Sibiře!
Sibiř nabízí spoustu úžasných míst pro milovníky panenské přírody – na jejím území se nachází 22 přírodních rezervací a každá z nich je úžasná a jedinečná.
Jednou z nejstarších přírodních rezervací je Barguzinská, která se nachází na severovýchodním břehu jezera Bajkal. Barguzin je název pro silný východní vítr, který se v těchto končinách vyskytuje. Rezervace byla založena v roce 1916 za účelem ochrany populace sobolů. Dnes je rezervace domovem více než 400 000 těchto zvířat a více než 40 druhů jiných savců, včetně vlka, lišky, medvěda hnědého, losa a zajíce. Hlavními přírodními zajímavostmi rezervace jsou údolí řeky Šumilicha a horská jezera, vodopád na Šumiliše, malebný mys Valukan a řeka Jižní Birikan, na jejíž březích se vyskytuje mnoho vzácných rostlin.
V Putoranské rezervaci, která se nachází v severozápadní části Centrální sibiřské plošiny, se nachází nejvyšší ruský vodopád Talnikov – 700 metrů síly a krásy. V roce 2010 byla rezervace zapsána na seznam světového přírodního dědictví UNESCO. Kdysi tu byla sopka a dnes sem jezdí vědci a turisté z celé země. Do rezervace se nemůžete dostat na vlastní pěst: turisté se dopravují z Norilska, v zimě sněžným skútrem a v létě po řece. Pro ty nejodvážnější jsou připraveny výlety helikoptérou nad náhorní plošinou. Mezi zvláště chráněné objekty patří berneška rudokrká orel skalní, raroh lovecký, orel mořský a labuť malá. V rezervaci se nachází také turisticky oblíbené jezero Vivi, které je úchvatné svou krásou a pozoruhodné tím, že jeho jihovýchodní břeh je označován za geografický střed Ruska.
Na území Altajské rezervace se nachází slavné Teletské jezero – jedno z nejhlubších v Rusku i na světě. Rezervace byla založena na ochranu jezera a hospodářských zvířat v roce 1932. Průzračná jezera tu sousedí s vysočinami a vysokohorskými loukami, a tajga s tundrou. Na tomto úžasném místě se zachovalo mnoho druhů rostlin a živočichů. Zde si můžete prohlédnout unikátní rostliny, které jsou zařazeny do Červených knih nebo jsou na pokraji vyhynutí – altajskou rebarboru, sibiřský kandík, asijský upolín. Žijí zde polární sobi, levharti sněžní, divocí wapiti a kabaři pižmoví, přičemž jejich výskyt se stále zvětšuje.
Další atrakcí Altajské republiky je Katunská rezervace, která se nachází v nejvýše položené části Altaje – na Katunském hřebeni. Hlavní vodní tepnou rezervace je řeka Katun, která pramení na jižním svahu pohoří poblíž hory Bělucha – nejvyšší hory Sibiře! Chráněná oblast se vyznačuje jedinečnou faunou: na jejím území žije asi 55 druhů zvířat včetně ohroženého levharta sněžného. Rezervace má také svou botanickou raritu – chrpovník Revjakiné – vytrvalou rostlinu se silným stonkem, kterou snadno poznáte podle fialkových květů. Dalším přírodním bohatstvím rezervace jsou jezera, kterých je zde kolem 135.
Zdá se, že v Bajkalské rezervaci, která se nachází na jižním pobřeží Bajkalu a v centrální části Chamarsko-dabanského hřbetu, jsou najednou spojeny všechny rozmanité tváře bajkalské krajiny. Největší přírodní rezervace je neobyčejně půvabná. Jehličnaté a listnaté lesy jsou domovem více než 300 druhů zvířat: medvědů hnědých, vlků a lišek, divokých prasat, losů, sobů a jelenů, sibiřských srnců, sobolů, lasic, norníků, rosomáků, ale i vyder říčních, zajíců, veverek, burunduků, sibiřských krtků, rejsků a hrabošů. V rezervaci roste více než 20 druhů rostlin z Červené knihy, včetně rozchodnice růžové, irisu laevigata a kapucínku. Během výletů po speciálně upravených turistických stezkách můžete obdivovat veškerou jedinečnou přírodu Bajkalu.
Na západním pobřeží Bajkalu se nachází přírodní rezervace Delty Leny, kde pramení řeka Lena, nejdelší ruská řeka. Rezervace láká krásou divoké přírody a naprostou absencí civilizace. Oblast je přístupná pouze po vodě, a pokud budete mít štěstí, uvidíte tuleně bajkalského. Za symbol rezervace se však považuje medvěd hnědý – vládce tajgy tu můžete potkat častěji než člověka. Rezervace byla založena v roce 1986 z iniciativy bajkalských vědců a slouží jako rezervace pro velké množství zvířat – soboly, vydry, kabary pižmové, divoké polární soby a losy, volně se zde pohybuje i jeleni wapiti.
Na východním pobřeží Bajkalu se nachází Zabajkalský národní park, který byl založen v roce 1986 za účelem ochrany přírodního komplexu jezerní kotliny. Park zahrnuje poloostrov Svatý Nos, Uškanské ostrovy – oblíbené místo tuleně bajkalského zapsaného do Červené knihy – a Čivyrkuiský záliv. Různé části parku jsou přístupné po ekostezkách. Na území rezervace roste jedle sibiřská, cedr sibiřský a borovice lesní. Více než 20 rostlinných druhů parku je zapsáno do Červené knihy Ruské federace. Mezi obvyklé štamgasty parku patří medvědi, soby, lasice, ondatry, soboli a wapiti. Z registrovaných ptáků je v Červené knize zapsáno 19 druhů - orel mořský, výr velký, čáp černý a z ryb jeseter bajkalský.
V Zabajkalském kraji se nacházejí rezervace Daurská a Sochondinská, které ohromují rozlohou a velikosti stepí a obrovským množstvím jezer. Torejská jezera – vizitka Daurské rezervace – hrají důležitou roli při záchraně jedinečných ptáků – jeřába černého a daurského, dropa, husy labutí a racka reliktního.
Sochondinská rezervace zaujímá část Chentej-čikojské náhorní plošiny. V centru rezervace se nachází horský masiv Sohondo, jeden z nejvyšších a nejkrásnějších vrcholů Zabajkalí. Je pozoruhodné, že v tomto horském středu začínají řeky patřící do povodí různých oceánů – Tichého a Severního ledového. Malebným místem rezervace je jezero Bukukun, které se nachází na horním toku řeky Bukukun v nadmořské výšce 1884 metrů. V jezeře žije ryba lenok, která je díky své tmavé barvě a malé velikosti považována za zvláštní endemický druh. Tření lenoků často láká na břehy jezera medvědy hnědé.
V dalším díle budeme pokračovat ve vyprávění o sibiřských rezervacích a jejich specifických rysech.
Mezitím bychom rádi připomněli, že přírodní rezervace jsou zvláště chráněná území. Před návštěvou se zkuste seznámit s obecnými pravidly - dodržování jednoduchých pokynů pomůže zachovat krásu panenské přírody, nenarušit život místních obyvatel a zajistí, že vaše cesta bude vzrušující a zároveň bezpečná.