Verze původu slova „Sibiř“

Kapitola o tom, kolik existuje verzí původu slova „Sibiř“, ale vědci zatím nezjistili, která z nich je ta pravá...

V naší Knize o Sibiři jsme si již řekli mnoho o záhadách a hádankách tohoto rozlehlého a impozantního regionu. Pro mnohé z nás slovo „Sibiř“ odráží veškerou velikost této země, její bohatou historii, kulturu a jedinečnou přírodu. Rusko 8. listopadu oslavilo Den Sibiře a my jsme se dnes rozhodli položit si jednoduchou a přitom důležitou otázku: proč se tak vlastně jmenuje?

Vědci nemají jednotný názor na etymologii slova „Sibiř“. Existuje několik verzí původu a každá má své vlastní argumenty a odůvodnění. Všechny však potvrzují jednu skutečnost: země na východ od Uralu až po Tichý oceán se nazývaly „Sibiř“ dávno předtím, než se zde objevili Rusové. Podívejme se na nejoblíbenější hypotézy.

Oficiální verze

Podle jedné teorie slova „siber“/„čiber“v turkických jazycích znamenají krásný, milý. Je docela možné, že dávní Tataři byli krásou sibiřské přírody okouzleni stejně jako my dnes. Je také známo, že rádi dávali všemu jednoduché a srozumitelné názvy: například jezero Čebarkul v překladu z tatarštiny znamená „krásné jezero“.

Jiná verze naznačuje souvislost tohoto termínu s mongolským původem. Slovo „šibir“ (Sibir) se z mongolštiny překládá jako „bažinatá zalesněná oblast“. A pokud si vzpomeneme na přírodu jižních oblastí Sibiře, odpovídá to tomuto obrazu: březové háje se zde střídají s bažinami. Mongolové, kteří přišli na Sibiř z jihovýchodu, nemohli minout bažinaté nížiny.

Třetí verze souvisí s názvem etnické skupiny zvané „sabyr„ nebo „sipyr“. Předpokládá se, že tato skupina žila na březích Irtyše v oblasti dnešního Tobolska a vstoupila do dlouhodobé interakce s dalšími etniky západní Sibiře, Kazachstánu a Střední Asie. Není vyloučeno, že Rusové mohli pojmenovávat země podle názvu jejich obyvatel. Je známo, že až do 13. století se slovo „Sibiř“ běžně používalo pouze ve vztahu k národu a teprve později se začalo používat pro oblast lidského osídlení.

Neoficiální verze

Patrně nejnepopulárnější je verze, že slovo „Sibiř“ vzniklo z ruského „sever“, ačkoli ve vztahu k moskevskému Rusku leží toto území na východě, nikoli na severu. Poněkud přitažená za vlasy se zdá být verze, že toponymum „Sibiř“ vzniklo spojením anglických slov sea a bear, což znamená „mořský nebo lední medvěd“. Ale Angličané se o Sibiři dozvěděli mnohem později než Rusové, takže s angličtinou tady nemůže být nic společného.

Podle jiné turkické hypotézy mohlo slovo „Sibiř“vzniknout ze dvou základů – su „voda“ a bir „divoký les“.

V tatarském jazyce existuje slovo „seber“, které znamená „sněhová bouře“ a můžeme si ho spojit s krutou sibiřskou zimou. V mongolských a burjatských příbězích a pověstech se objevuje hora Symyr, která také mohla poskytnout název této oblasti.

V některých kavkazských jazycích existují souzvučná mužská jména Sibir, Sibirbek a u turkických národů bylo rozšířeno jméno Šibir. Předpokládá se, že z těchto osobních jmen jsou utvořena četná turkicky znějící příjmení – Saburov, Sierov, Šipurov a další.

Zmínili jsme pouze část známých verzí původu slova „Sibiř“. A zatímco současní vědci pokračují ve svých sporech o etymologii jména, nám nezbývá než jejich hypotézy pozorně sledovat a studovat. Která verze vám připadá nejvěrohodnější?